Užitečné informace

Uvedené informace zahrnují jen některá běžná témata. Jsou zpracovány pouze elementárně a stručně.

Smyslem je usnadnit pacientům pochopení některých pojmů a souvislostí a dále pak podpořit vědomí o základních "zubních nemocech" a zejména o možnostech jak jim předcházet - tedy o možnostech prevence.

ZUBNÍ KAZ	SKRYTÉ ZUBNÍ KAZY	ZUBNÍ PLAK	ZUBNÍ KÁMEN
ZÁNĚT DÁSNÍ	PARODONTÓZA	OPOTŘEBENÍ ZUBNÍCH TKÁNÍ	PREVENTIVNÍ PROSTŘEDKY

Možnosti prevence zubního kazu

1. Ústní hygiena - je nejlepším způsobem, jak zajistit zdraví úst. Většina škod na zubech je způsobena zubním mikrobiálním povlakem (plak). Plak lze odstranit pouze mechanickým čištěním zubů. Zvlášť důležité je čištění mezizubních prostor.
2. Výživa - je vhodné omezit cukry a kyseliny v potravinách a nápojích. Zvláště se vyvarovat pravidelné konzumaci slazených nápojů (šťávy, koly, limonády, ice tea...). Vhodná je strava se stíravým účinkem jako například zelenina nebo tvrdý sýr. Obecně lze doporučit konzumaci mléčných výrobků. Nevhodné jsou naopak veškeré sladkosti, zejména takové, které ulpívají na zubech (karamely, želatinové bonbony, datle).
3. Sliny - dostatečný příjem vhodných tekutin (voda) zajišťuje dostatek slin, které omývají a chrání zuby.
4. Fluoridace - lokální aplikace fluoridů na zuby pomáhá zvyšovat odolnost zubní skloviny vůči působení kyselin. Fluorid ovšem nemůže chránit plakem pokryté zuby, ty je nutné napřed vyčistit. Fluorizovaný plak je stejně škodlivý jako nefluorizovaný. Lokální fluorizaci je nejlépe provést po profesionálním vyčištění chrupu. Metody celkové (vnitřní) fluorizace v současnosti ustupují do pozadí.
5. Pravidelné zubní prohlídky - jejich cílem je vyšetření a včasné podchycení zubních kazů a jiných problémů. Doporučený interval kontrol je půl roku.
6. Sanace chrupu - ošetření zkažených zubů je velmi důležité a účinné opatření. Odstraní se tak zdroj mikrobů a zamezí se  dalšímu šíření kazu. Typickým příkladem jsou takzvané kontaktní kazy, kdy se kaz z jednoho zubu přenáší na sousední v místě styčných ploch. Součástí je i pravidelná profesionální dentální hygiena.
7. Pečetění zubů - pečetidlem se vyplní riziková ( tj. hůře čistitelná ) místa na povrchu zubů jako jsou jamky a rýhy. Provádí se obvykle u dětí.
8. Desinfekční preparáty - mohou pomáhat při redukci zubního plaku, účinný je například chlorhexidin. Vhodné preparáty doporučíme v ordinaci.

Zubní plak - každý, kdo chce mít zdravý chrup, by měl znát příčinu působící škody na zubech. Pomineme-li vrozené vady a úrazy, je hlavní příčinou všech škod na zubech právě plak. Je to měkký mikrobiální povlak (biofilm) na zubech. Skládá se ze zbytků jemně rozmělněné potravy, slin a mikrobů. Plak škodí zubům dvěma směry. Poškozuje tvrdé zubní tkáně, tzv. sacharolytické bakterie produkují kyseliny a rozleptávají zubní sklovinu, při průniku hlouběji do zubu vzniká zubní kaz. Tím druhým směrem je poškození upevnění zubů v čelistech. Tzv. proteolytické bakterie ničí tkáně obklopující a upevňující zub (parodont). Nejprve vznikne zánět dásní, který se projevuje krvácením a obvykle ani nebolí. Později dochází k rozvoji paradontitidy a uvolňování zubů. Plak se tvoří u každého, ale dá se odstranit. Jeho množství a dobu působení na zuby ovlivní každý tím, zda a jak si zuby čistí. V ordinaci je možné zkontrolovat účinnost vašeho čištění následným zviditelněním plaku pomocí speciálního barviva (vizualizace plaku). Zubní kaz i zánět dásní jsou problémy zamezitelné, tzn. nemusí vůbec vzniknout. Stručně můžeme téma uzavřít takto:

      Neexistuje zubní kaz bez plaku! Případně... Čistěte si pouze ty zuby, které chcete zachovat!

Ústní hygiena a celkové zdraví

Je prokázáno, že existuje spojitost mezi špatným stavem ústní dutiny a vážnými zdravotními problémy. Nedostatečná ústní hygiena umožňuje růst škodlivých vrstev bakterií zubního plaku zejména v prostorech mezi stoličkami a na okraji dásní. Plak je příčinou zubního kazu a zánětu dásní, ze kterých se může vyvinout parodontitis (uvolňování zubů). To však není jen lokální problém. Parodontální bakterie mohou oslabit imunitní systém a přispět k vážným zdravotním komplikacím. V současné době se množí vědecké důkazy o přímé souvislosti mezi závažností parodontitidy a vývojem srdečně cévních onemocnění. Anaerobní bakterie napadají cévní výstelku a způsobují zde zánět. Studie prokázaly přítomnost parodontálních bakterií přímo ve tkáni srdečních cév pacientů trpících srdečními onemocněními. Tyto bakterie se podílí na vzniku cévních sklerotických plátů (zúžení a ucpávání cév). Fatálním následkem je zde srdeční infarkt. Podobným mechanismem může dojít k poškození mozkových cév a k rozvoji mozkové mrtvice. Lidé, kteří dodržují dobrou ústní hygienu a pravidelně alespoň jedenkrát ročně si nechávají odstranit zubní kámen jsou méně náchylní k srdečním chorobám a mozkové mrtvici (až o 25%). Popsané jsou také souvislosti mezi parodontálními záněty a cukrovkou. U těhotných pak záněty dásní mohou vést k předčasným porodům a nižší porodní hmotnosti dítěte.

Doporučení v péči o dětský chrup

Podobně jako u dospělých platí, že čisté zuby se nekazí. Zuby se mají čistit od okamžiku prořezání. U velmi malých dětí začínáme třeba s kartáčky ve formě náprstku. Můžeme využít také pomůcky jako "kousátka". Ta jsou vhodná v době prořezávání zoubků, pomáhají snižovat bolestivost dásní a zklidní dítě.

Dětský chrup začíná prořezáváním dolních středních řezáků ("jedniček") obvykle ve věku půl roku a kompletní je kolem druhého roku, kdy prořezávají dočasné stoličky ("pětky"). Mléčné zuby je nutné čistit každý den, zvláště večer před spaním je třeba odstranit zubní povlak. Pravidelnost čištění je důležitá pro fixaci tohoto hygienického návyku. Lze využít i tzv. opičení dětí ( Já chci také !). Při čištění používáme dětskou zubní pastu s nižším obsahem fluoru. Množství pasty má být malé, děti pastu často polykají.

První návštěva zubního lékaře je vhodná ve věku mezi prvním a druhým rokem. Okolo pátého až sedmého roku je třeba věnovat zvýšenou pozornost prořezávání prvních stálých stoliček ("šestek"). Často uniknou pozornosti a snadno se zkazí. Až do zhruba desátého roku věku dítěte musí rodiče kontrolovat kvalitu čištění chrupu a zuby dočišťovat. V dětství je také potřeba věnovat pozornost nepravidelnostem v postavení zubů a v případě potřeby včas zahájit ortodontickou léčbu (školní věk). 

Strava - kojení je nejlepší potravou pro nejmenší. Mateřské mléko dosahuje asi 7% cukru. Pravidelné čištění zubů je proto samozřejmou součástí péče o kojence. Obecně je vhodné maximálně omezovat slazení potravy, protože sladká chuť je velmi návyková. Zvláště je třeba se vyvarovat pravidelné konzumaci sladkých nápojů (šťávy, slazené čaje, limonády). Nejhorším zlozvykem u malých dětí je usínání se sladkým nápojem v ústech. Pro zdravý vývoj zubů a kostí (s ohledem na obsah vápníku) lze doporučit konzumaci mléčných výrobků (například tvrdé sýry).

Doporučení k používání fluoridů u dětí

V roce 2000 vydala německá stomatologická společnost nová doporučení k používání fluoridů u dětí. Nejnápadnější změnou je omezení indikace fluoridových tablet na pouhé výjimky. Místo tablet  doporučuje rodičovskou aplikaci dětské pasty zubním kartáčkem a to jednou denně v množství odpovídajícím velikosti hrášku od okamžiku prořezávání prvního dočasného zoubku. Ze strany dětských lékařů se vynořila námitka, že v tomto případě nastane nedostatek vitamínu D (prevence rachitidy), neboť se v prvních dvou letech podává právě v kombinaci s fluoridy. Vzhledem k tomu, že potřeba fluoridů nastává zejména v době, kdy potřeba vitamínu D končí, doporučují zubní lékaři oddělené podávání. Hlavní nevýhodou fluoridových tablet je vysoké riziko fluorotických diskolorací. Systémové podávání navíc nezaručuje rezistenci zubů proti kazu a trvalá lokální aplikace je i tak nezbytná. Pečlivé epidemiologické studie prokázaly, že tablety zvyšují riziko fluorózy 20x, zatímco zubní pasta pro dospělé pouze 2x. Závažným pedagogickým argumentem proti tabletám je včasné přivykání dítěte na pravidelné čištění zubů (význam mechanického odstraňování plaku) a snížení nebezpečí pozdější tabletové návykovosti. Za dostatečný zdroj systémových fluoridů je považována stále nejrozšířenější fluoridovaná sůl.

V kostce:

• lokální aplikace má přednost před systémovou
• v prvních šesti měsících života není fluoridování indikováno
• počínaje prořezáváním prvních dočasných zubů - jednou denně po jídle rodičovské čištění kartáčkem a dětskou zubní pastou v množství o velikosti hrášku
• od druhých narozenin - čištění dvakrát denně, účinek se v tomto věku zvyšuje i stoupající konzumací kuchyňské soli, pokud je v domácnosti používána sůl fluoridovaná
• od šestých narozenin - zubní pasta pro dospělé
• podávání dalších fluoridovaných preparátů kromě uvedených není, až na výjimky, indikováno. Výjimky představují - vysoká rizikovost kazu, pečlivou anamnézou zjištěný deficit fluoridů v potravě.

Fotokompozita - bílé výplně  

Jsou estetické definitivní výplňové hmoty. Jsou k dispozici v celé škále barev odpovídající barvě přirozených zubů. Základními složkami jsou organické pojivo (metakryláty) a anorganické plnivo (drcené částečky skla, keramika). Materiál je do zubu nanášen v plastickém stavu a jeho tuhnutí je iniciováno světlem (fotopolymerace). Současná fotokompozita mají dobrou mechanickou odolnost a jsou prakticky nerozpustná. Oproti kovovým výplním kompozita tepelně izolují. Vzhledem k tzv. mikromechanické retenci (vazba na zubní tkáně) nevyžadují narozdíl od amalgamu zakotvení v zubu, tedy nemusí se rozšiřovat preparace zubu mimo zkažené tkáně. Obecně platí, že zhotovení kvalitní kompozitní výplně je proti amalgamové časově náročnější. Při správné indikaci, zajištění sucha během zhotovení a dodržení technologického postupu zaručují tyto výplně dlouhodobou životnost. Výplň je možné zatěžovat ihned po zhotovení. V naší praxi používáme tyto materiály - Synergy (Colténe Whaledent, CH), Gradia direct (Fuji, Jap), Filtek (3MESPE, USA), Tetric ceram (Vivadent Ivoclar, FL) a Reflectys (Itena, Fr).

Amalgamová výplň
Po výměně za kompozitní (bílou) výplň

Ošetření kazu fotokompozitem

Adhesivní techniky a přímé rekonstrukce

Vývoj nových dentálních dostavbových a fixačních materiálů a zlepšování tzv. bondovacích technik, zajišťujících vazbu těchto matriálů na zubní tkáně  vede v poslední době ke změnám postupů při rekonstrukci destruovaných zubů.

Spolehlivější materiály a jejich mikromechanické a chemické spojení se zubní sklovinou respektive dentinem umožňují dnes v případě existujících zubů stále častěji tzv. přímé rekonstrukce s maximálně konzervativním přístupem a zachováním většiny původních zubních tkání. Tyto techniky jsou šetrnější a méně invazivní. Umožňují vyhnout se nepřímým rekonstrukcím, kdy se část práce zhotovuje v zubních laboratořích. Nepřímé rekonstrukce obvykle vyžadují rozsáhlejší preparaci, bývají zdlouhavější a pro pacienta také nákladnější. Například tam, kde doposud byla jednoznačně indikována protetická korunka lze dnes někdy zvážit i možnost přímé dostavby. Dá se říci, že nové materiály a techniky se mohou uplatnit tam, kde je zájem o maximální zachování vlastních tkání s cílem prodloužit prognózu vlastních zubů.

Nepřímé postupy s účastí zubní laboratoře jsou pak zapotřebí všude tam, kde se nahrazují zcela chybějící zuby a jejich skupiny.

Amalgam

Dentální amalgamy jsou slitiny rtuti, stříbra a některých dalších kovů (Cu, Zn, Sn) a patří mezi definitivní výplňové hmoty. V zubním lékařství se používají již téměř 200 let (asi od roku 1820).

Vlastnosti amalgamu - tmavé zbarvení způsobuje, že materiál je esteticky zcela nevhodný pro přední zuby. Je to kovový tepelně vodivý materiál. Kontakt s chladnou potravou v případě hlubší výplně může vyvolat intenzivní reakci zubu. V kontaktu s jinými kovy může dále vyvolat elektrogalvanické dráždění. Nemá přilnavost k zubním tkáním a vyžaduje proto tzv. retenční preparaci, tedy zakotvení zubu. To znamená, že je třeba vypreparovat kavitu v rozsahu obvykle větším, než jen zkažené tkáně. Oproti tomu u kompozitních výplní stačí obvykle odstranit jen zkaženou tkáň.

Ke zhotovení kvalitní amalgamové výplně je důležité kvalitní strojové namíchání, nejlépe kapslový dozovaný amalgam. Jen tak je zajištěn správný poměr míchaných složek. Dále je nutná důkladná kondenzace materiálu. Spolehlivější jsou non gama 2 amalgamy bez obsahu cínu. Pacientům preferujícím kvalitnější amalgam můžeme nabídnout následující kapslové materiály : Amalcap Plus s vysokým 70% obsahem stříbra (IvoclarVivadent, FL) a Permite s obsahem stříbra 56% (SDI, Au).

Výhodou amalgamu je relativně jednoduchá aplikace. Hodí se tam, kde se obtížně zajišťuje suché pracovní pole a nezáleží na estetice. Přestože má amalgam stále své indikace v postranním úseku a je to materiál relativně spolehlivý, ve vyspělejších zemích je postupně nahrazován modernějšími materiály. Diskutuje se obsah rtuti - ekologické a zdravotní aspekty. Rovněž estetika nabývá v dnešní době na významu. Lze konstatovat, že v ekonomicky vyspělých zemích éra dentálního amalgamu končí.

Pokyny pro vytažení zubu

Extrakce je nejčastější zubní chirurgický výkon a jeden z nejběžnějších chirurgických zákroků u člověka vůbec. Proto zde uvádíme pokyny pro vytažení zubu k zajištění bezproblémového zahojení extrakční rány:

• několik hodin po zubní extrakci ústa nevyplachovat, krev pouze vyplivávat, aby se nerušilo srážení krve (koagulum)
• při konzumaci potravy se vyhýbat oblasti extrakční rány a volit nedrobivou potravu, aby její částečky nezapadly do rány. Vhodná je spíš kašovitá strava (jogurt, polévka)
• místo si neprohlížet, aby nedošlo ke kontaminaci rány případně k narušení stehů
• omezit kouření, zhoršuje hojení tkání
• v případě bolestivosti aplikovat studené obklady eventuelně analgetikum
• pokud nastanou komplikace (déletrvající krvácení nebo vznikne zánět lůžka), je třeba kontaktovat lékaře.

Už jste navštívili?

• Zubní pohotovost
• Vyšetření chrupu a preventivní prohlídky
• Dentální hygiena a prevence
• Estetická stomatologie
• Zubař Plzeň - úvod
• Zubní ordinace - kontakty