Opotřebení zubních tkání

Tyto destrukce zubních tkání vznikají bez vlivu mikrobů (narozdíl od kazu) a označují se proto jako nekariesní léze nebo prostě opotřebení. Jde o nadměrné opotřebení, které neodpovídá věku jedince a za zmínku stojí proto, že postihuje asi třetinu populace a mnoho postižených jej v počátcích vůbec nepostřehne. Později se problém projeví například zvýšenou citlivostí zubů, v extrémních případech, kdy defekt dosáhne k zubní dřeni až ztrátou vitality zubů. Běžné fyziologické opotřebení u staršího chrupu se projevuje například zarovnáním kousacích plošek stoliček (ztráta okluzního reliéfu). Nadměrné opotřebení mladšího chrupu může být podmíněno jednak vrozenou nižší kvalitou zubní tkáně, kterou nemůžeme ovlivnit, ale také vnějšími faktory, které ovlivnit lze. Rozlišujeme abraze a eroze. Abraze jsou podmíněny mechanicky. Eroze jsou chemické nebo chemickomechanické destrukce zubních tkání.

1) Mechanická zátěž zubů

Zde se může negativně uplatnit: špatný skus (věc ortodontické léčby), přetížení některých zubů při chybění jiných (věc protetické léčby=náhrada chybějících zubů), zatínání zubů (při zvýšené námaze např. i v posilovně), bruxismus=skřípání a cvakání zuby (někdy souvisí s psychickou zátěží, stresem), přikusování tvrdých předmětů (např.i kousání nehtů), nevhodné metody čištění ( tvrdý kartáček, velký tlak) a vliv má i výkonnost žvýkacího aparátu (síla skusu).

2) Demineralizace zubů a vliv kyselin na ně (chemické vlivy)

Demineralizace je proces, kdy dochází k úbytku minerálů ze zubních tkání. Ze skloviny se uvolňuje vápník a fosfáty. Demineralizace nastává, když je zub dlouhodobě vystaven kyselému prostředí (nízké pH), "Zub je leptán kyselinami". Následkem demineralizace je zub náchylnější jak ke vzniku kazu, tak i ke zvýšenému opotřebení v souvislosti se "změknutím tkáně", zejména je-li zub současně mechanicky nadměrně zatěžován (odroluje se).

Typy opotřebení:

1) Krčkové defekty (cervikální léze) - často je signalizuje "krčková citlivost". Bolest je způsobena drážděním obnaženého dentinu. V řadě případů může tento druh opotřebení souviset s použitím nepřiměřené síly (tlaku) při čištění zubů v krčkové oblasti, dále s používáním příliš tvrdého zubního kartáčku a příčnými pohyby při čištění (šetrnější jsou zde pohyby v dlouhé ose zubu od dásně ke korunce), někdy může být poškození vyvoláno i nesprávným ( příliš rasantním) používáním rotačních elektrických kartáčků.

2) Atriční fazety ve sklovině - jedná se o mírnější typ opotřebení, jde o vyhlazené kontaktní plošky skloviny, způsobené jen vzájemným otěrem protějších zubů,čistě mechanického původu bez  působení dalších vlivů jako např. potravy.

3) Erozivní poškození kousacích plošek- ztráta zubních hrbolků až erozivní "jámy" na kousacích ploškách

Nejprve vidíme jen "zahlazený" zub bez hrbolků, později při zmizení skloviny vidíme žlutavou zubovinu a v ní jamky, obnažená zubovina je citlivá (hypersenzitivita).Jde o ztráty zubní tkáně v důsledku chemického působení kyselin bez vlivu mikrobů(při dobré ústní hygieně). Kyseliny pochází buď z potravin a nápojů(vnější původ) nebo ze žaludku(vnitřní původ např.při refluxní chorobě jícnu nebo chronickém zvracení -bulimie aj.)

Opakované působení kyselin během dne = významné riziko pro vznik eroze.

Rizikové faktory ve výživě:

-ovocné šťávy, džusy, koly, ice tea, energetické nápoje, káva(kofein)

-alkoholické nápoje(dehydratace)

-ovoce(kiwi, citrusy)

-kyselé sladkosti

-potaviny s obsahem octa ( salátové zálivky-vinný ocet, balzamikový ocet)

Rizikové faktory zdravotní :

- časté užívání některých léků, které snižují tvorbu slin např psychofarmaka a antihistaminika nebo jsou kyselé - vitamín.doplňky

-chronické zvracení (bulimie)

-refluxní choroba jícnu

- radioterapie hlavy a krku (poškozuje slinné žlázy-vliv na produkci slin)

Velký význam při ochraně zubů před poškozením mají sliny. Omývají zuby, chrání je před otěrem při vzájemném kontaktu a neutralizují kyseliny. Produkci slin zajistíme dostatečnou konzumací vhodných tekutin. Neměli bychom připustit dehydrataci. Riziková je například dehydratace po intenzivním cvičení a současná konzumace "sportovních" nápojů a tzv. energetických drinků, které obsahují kyseliny. Ty se bohužel v moderní stravě vyskytují velmi často jako konzervanty (E260 - kyselina octová, E270 - kyselina mléčná, E338 - kyselina fosforečná, E330 - kyselina citronová atd). Kyseliny jsou také obsaženy v řadě nealkoholických nápojů, v tzv. "soft drincích" jako limonády, koly a šťávy. Zde se nejčastěji setkáme s kyselinou citronovou, askorbovou nebo fosforečnou (koly), nezřídka všechny současně. Pozor na přísady vitamínu C v řadě potravin, tento vitamín je v podstatě také kyselina (kys. askorbová). Přírodní kyseliny se přirozeně vyskytují v ovoci a proto je třeba uvážlivě konzumovat například citrusy. Naopak jako zásadité (alkalické) ovoce jsou uváděny hrušky. Ústní prostřední nejlépe stabilizujeme tak, že minimalizujeme příjem kyselin a zajistíme dostatečné množství slin. Nejlepším nápojem je v tomto ohledu čistá voda. Dá se dále podpořit konzumací kousku ovoce s výraznou chutí. Také žvýkačky (bez cukru) stimulují sliny.

Kyselé ústní prostředí můžeme také neutralizovat výplachy úst roztokem s jedlou sodou (bikarbonát). Doporučuje se jedna lžička do sklenice vody jedenkrát denně. Existují také alkalické zubní pasty s obsahem bikarbonátu, například Parodontax. Zubní tkáně lze posílit a remineralizovat (učinit odolnější vůči kyselinám) speciálními léčivými prostředky určenými k lokání aplikaci, které vám  můžeme doporučit. Z potravin, které působí příznivě na zubní tkáně musíme zmínit mléčné výrobky jako tvrdé sýry a přírodní jogurty.

Zvýšená mechanická zátěž - typickým příkladem jsou tzv. krčkové léze, se kterými se setkáme často u svědomitých pacientů, kteří při čištění nepřiměřeně tlačí na kartáček a někdy i používají tvrdý kartáček (hard brush) - způsobuje abrazi zubní tkáně. V kombinaci se soft drinkem (nebo nealko, kola) vzniká eroze zubní tkáně.

Bezprostředně po konzumaci kyselé potravy není vhodné si čistit zuby. Je lépe ústa vypláchnout a čištění odložit asi za hodinu. Zvýšené opotřebení zubů může souviset také s bruxismem. Je to používání žvýkacího aparátu mimo jeho fyziologickou funkci. Jde o skřípání a zatínání zubů. Často se tak děje ve spánku, kdy si to postižený neuvědomuje. Podíl zde může mít také stres. U pacientů zjistíme abnormální abrazi. K ochraně zubů můžeme zhotovit individuální nákusnou dlahu, kterou pacient používá během spánku.

Zvýšená abraze předních zubů může v některých případech souviset chyběním zadních zubů. Zde musíme doplnit chybějící zuby protetickým ošetřením. Na opotřebení zubů se samozřejmě podílí také stravovací návyky nebo klima, ve kterém se jedinec vyskytuje. Řešení různých případů opotřebení dentice záleží na konkrétní situaci. Někdy pomohou moderní výplňové materiály, jindy je nutné komplexní protetické vyšetření.